Koníci

Není kůň jako kůň. Jsou koně malí a robustní i velcí a štíhlí. Takto rozlišujeme velké skupiny příbuzných plemen. Různá plemena jsou většinou výsledkem mnohaletého cílevědomého šlechtění. Existují však také polodivoká plemena, která se udržela přirozenou plemenitbou. Plemena koní můžeme rozdělit zhruba do šesti skupin: koně arabští, angličtí plnokrevníci, teplokrevníci, klusáci, chladnokrevníci a poníci. Původně byl výskyt různých plemen ovlivněn zejména životním prostředím. V krajích, kde vládlo převážně chladné počasí a dlouhá zima, se vyskytovala pouze ta plemena koní, která měla hustou a dlouhou srst a vystačila se skromným množstvím potravy. V teplých krajích naopak žila plemena, která se přizpůsobila vysokým teplotám. Tento přirozený vývoj byl do jisté míry narušen zásahem člověka. V některých krajích koně zcela vyhubil, nebo naopak jejich výskyt rozšířil i do jiných světadílů. Také křížení různých plemen způsobil z velké části člověk. Plemena se od sebe liší některými karakteristickými rysy nebo vlastnostmi. Například anglický plnokrevník je známý svou rychlostí ve cvalu, holandský chladnokrevník sílou v zápřeži, arabský kůň ušlechtilostí a hanoverský kůň kvalitami pro jezdecký sport.